Odpolední ScioŠkola „Gravitace“ (čtvrtek 6.4. 2017)

posted in: blog | 0

Ve  čtvrtek 6.4. nás provázelo téma gravitace. V úvodu jsme se společně sešli nad flipcharty, abychom si připomněli, co jsme prožili minulý týden a také si společně sdělili, co jsme za celý uplynulý týden zažili a nového se dozvěděli.

Pak jsme se zadívali na docela malý míček, který pustila jedna z průvodkyň na zem a my se upřeně dívali, jak míč padá směrem dolů k podlaze. Otázkami, co se to vlastně stalo a proč se to tak dělo?  Přesunuli jsme se k tématu, které nás začalo zajímat, „Gravitace“. Proč existuje a k čemu je dobrá? Kde všude na nás působí a kde vlastně naopak nepůsobí vůbec? Kdo ji vlastně objevil a poprvé popsal, jak funguje? Společně jsme zhlédli část příběhu o Issacu Newtonovi, v dokumentu „Byl jednou jeden vynálezce“. Díky němu jsme se ocitli v době, když byl Issac Newton ještě malý zvídavý chlapec, s hlavou plnou nejrůznějších nápadů a vynálezů. Když mu spadlo na hlavu jablko ze stromu, objevil mimo jiné právě také gravitační zákon. Nikdo před ním nepřispěl tolik k porozumění světa, jako on.

A my? My jsme se s vervou pustili do objevování a porozumění světa, stejně jako on. Například jsme pevně uvázali provázek k papírovému košíčku a jeho druhý konec k nárazníku autíčka.  Autíčko jsme postavili na stůl tak, aby jeho druhý konec s košíčkem volně visel směrem dolů. Pak si mohl každý  vyzkoušet, jak působí tíha několika drobných mincí, která táhne košíček směrem dolů a zároveň tak ovládá v pohyb i naše autíčko, které se samo rozjíždělo.

Venku jsme pozorovali jak funguje setrvačnost, klid a pohyb. Například rovnováhu jsme zkoušeli takto. Postavili jsme plastovou nádobu na podložku. Na pravou nebo levou stranu jsme vsunuli naši dlaň a pozorovali jsme, kdy se podnos nakloní. Když jsme dlaň podložili pod středovou část podnosu, mohli jsme pozorovat, že  se podnos nenaklonil a tak jsme ho mohli klidně zkoušet přenášet i v jedné ruce.

Po svačince jsme se společně s dalšími pokusy ještě pustili do výroby padáků. Nejdříve jsme si každý vzali dva stejně veliké papíry. Jeden jsme nechali tak, jak je a ten druhý jsme zmačkali do míče. Pak jsme pozorovali, který papír padá k zemi rychleji, a který letí pomaleji. Zmačkaný papírový míč byl na zemi rychleji než ten nezmačkaný papír. Kdyby nebylo vzduchu, padaly by všechny předměty na základě zemské přitažlivosti stejně rychle. Vzduch ale pád znesnadňuje. Čím větší máme plochu předmětu, tím pomaleji letí. Jak předmět rychle padá k zemi, nezávisí v první řadě na jeho hmotnosti (oba papíry měly stejnou váhu), ale na jeho tvaru. Než jsme začali se samotnou výrobou padáku, tak jsme si nejdříve padák vymalovali tak, jak se nám líbí. Pak už se děti mohly vrhnout na samotnou výrobu. Zanedlouho po celé třídě vzduchem padalo mnoho krásných barevných padáků. Díky této závěrečné aktivitě jsme si ještě stihli shrnout vše, co jsme se dneska dozvěděli a ještě si říct, co se nám dneska líbilo.  Poté jsme si po sobě všechno pěkně uklidili a pospíchali dolů do šaten za svými rodiči.

Průvodkyně Renata Havlíková

Leave a Reply